Geart Korhonen

Zlomený starec na pokraji šílenství přitiskl chladnou hlaveň k vlastním spánkům. Dělily ho vteřiny od smrti, když v šeru zahlédl tříletého sirotka Maksima, jak ho šeptem prosí o kousek jídla. Pohled do chlapcových očí v něm prolomil temnotu. Zahlédl v nich vzpomínku na své vlastní dítě, jež shořelo v pekle, když na Moskvu dopadaly atomové pumy. Ruku s pistolí spustil. Uběhla léta. Ze starce se stal učitel a z Maksima muž. Naučil ho neustupovat před pravdou a přežít v nemilosrdném podzemí. Mezitím Reich rozpoutal vůči obyvatelům VDNCh psychologický teror a stanici svírali v kleštích bandité. Jelikož Sparťané nečinně přihlíželi, Geart se rozhodl jednoduše nečinnost ukončit. Po boku Maksima a hrstky oddaných mužů založil Řád Železného plamene. Přijali taktiku banditů: splynuli s temnotou a lovili škodnou v jejích vlastních revírech. Ochrana nevinných však stála víc než jen krev. Finančně vyčerpaný Geart nakonec kývl na nabídku Rudé linie. Věděl, že upsal duši ďáblu a že cena bude vysoká. Nedomyslel však, že za to zaplatí krví svých nejbližších. Během hlídky u přístupových tunelů padla jeho družina do neúprosné léčky Reichu. Přesila smetla jeho muže do jednoho. Zůstal sám. Bez možnosti boje byl odzbrojen, odvlečen na nepřátelskou stanici a stanul před obávaným říšským soudem.